Nevolit je snazší

21. 09. 2014 13:15:00
Slovo „volby“ má u nás zvláštní zvuk. Po více než 40 let byla tato akce prazvláštní společenskou, politickou a především lidskou blamáží. Ono předstírání, že to volby skutečně jsou, i když si každý dobře uvědomoval opak, přesahuje dodnes. Spolu s faktem, že valná většina k „volbám“ skutečně chodila a vyjadřovala tak souhlas s nesvobodou. V té dřívější, snad navždy minulé volbě, bylo volit, nebo spíše tuto volbu předstírat, snadné. Prostě jste udělali to, co po Vás všichni chtěli – vzali jste kus papíru, vložili jej do obálky a bylo to. Nepříjemnost zažehnána. Jak je tomu dnes? Ten kdo k volbám nepřijde, má jednodušší život.

Za prvé, ušetří čas. Protože pokud se při volbách chcete rozhodovat alespoň trochu odpovědně, chce to trochu přemýšlení.Je potřeba si nastudovat, nebo alespoň přečíst volební programy, trochu se také zabývat tím, kdože se to vlastně na kandidátce uchází o Váš hlas. No a po tom studování přichází to hlavní – rozhodnout se a skutečně se v Pátek nebo v Sobotu přinutit a zvolený lístek hodit v obálce do schránky. Jenže tím ta rozhodovací lapálie nekončí. Chtě nechtě alespoň po očku sledujete, jak to tedy vlastně dopadlo, jestli je Váš hlas jen nicotným výkřikem do tmy, či naopak součástí většinového názoru. A pak se zvolení zástupci lopotí, uzavírají koalice, díky nimž třeba pak úplně nedodrží to, co slibovali a proč jste je volili. Případně se vůbec neobtěžují něco takového dělat a prostě Vám vysvětlují, že to vlastně dodržet nejde (jakoby jim to před volbami nedocvaklo). A vy se pak cítíte jako hlupáci – podvedení, naštvaní a celkově volbami a politikou znechucení. Za druhé tedy přichází pocit odpovědnosti, který se nepříjemně připomíná celé volební období.

O kolik snadnější je k volbám prostě nejít. Rovnou se rozhodneme, že volby se nás prostě netýkají. Ať tam sedí, kdo chce, tak stejně krade, takže je to vlastně jedno. Nebo si našinec otráveně stěžuje, že by vlastně volil rád, jenže není koho. Zajímavé je, že když se pak zeptáte konkrétně, koho vlastně dotyčný volit nechce, většinou se je buď ticho, anebo se Vám dostane celostátní politické celebrity (většinou jedné nebo dvou), která tolik vadí, že se s ní sveze celá politická reprezentace. Když nevolíte, ušetříte čas, nepříjemné pocity bezradnosti a rozhodování, porovnávání a zvažování, které vás vlastně nebaví, tak proč se tím zatěžovat? Jeden hlas přece nic nezmění, tak co. A pak přichází zásadní, nedostižný bod – nemáte pak přece žádnou odpovědnost za jakýkoli průšvih, který kdokoli z politiků provede. Nevolili jste, tudíž můžete nadávat jak na levici, tak na pravici, bez jakéhokoli pocitu nespravedlnosti nebo pokrytectví. Vy jste se nenechali těmi nepoctivci zlákat, nevolili jste a měli jste pravdu, kradou všichni, je to hrůza atd. Je to snazší, jednoduší, příjemnější a navíc je to v módě.

Je to zvláštní věc, že tenhle přístup k volbě se plíživě přenáší dál. V životě je totiž většinou těžké se rozhodnout, pokud člověk nemá volbu už dopředu rozhodnutou. Čím zásadnější rozhodnutí, tím těžší volba. Ale těmto rozhodnutím se lze vyhnout. Můžeme přenechat jiným, aby rozhodli za nás - manželce, šéfovi, městu nebo obci, státu. Že se tím pomalu vytrácí svoboda, neboť ta nám vlastně vůbec něco volit umožňuje, člověku ani nedochází. Život je prostě snazší.

Už v pohádkách se píše, že snadná cesta vede do pekel, trnitá a nelehká do ráje. I když život není pohádka, cesta k úspěchu či jen prosté radosti není jednoduchá a je dlážděná volbami, které jsou tu a tam nepodstatné, tu zcela zásadní a většinou člověk dopředu neví, jaká ta příští křižovatka bude. Vybíráme si ženu, práci, vybíráme si to, co kupujeme, zkrátka všechno. Je to těžké, únavné, a protože se člověk docela často mýlí, i frustrující. Volba není samozřejmá, a není zadarmo. V zásadních otázkách, které se týkají nás samotných, na ni klademe velký důraz a snažíme se ji řešit tím nejlepším, co máme. Dovedete si představit, že si třeba nevyberete zaměstnání, ženu, nebo auto – tzn., že nebudete nic takového mít anebo vám to vybere někdo jiný? Že si nekoupíte chleba, protože se nerozhodnete jaký, jestli tmavý nebo toustový? Či si neobjednáte v restauraci? Nebo snad proto, že jste si jednou koupili nedobrý chleba, už nikdy nepůjdete do obchodu, či chleba prostě nebudete jíst? Takové absurdity neděláme. Přesto v jedné z nejzásadnějších voleb, která se dokonce “volby“ jmenuje, to zvládneme bez potíží a příjemným pocitem svobody a nezávislosti. Většinou k volbám nejde většina. Proč se potom většina občanů diví, že většina občanů není spokojená? A že většina politiků, nejsou pro většinu občanů lidé podle většinové představy?

Tak většino, dobrou volbu!

Autor: Jiří Sýkora | neděle 21.9.2014 13:15 | karma článku: 8.20 | přečteno: 300x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Vladislav Svoboda

1. díl Listopad-jiný pohled

Aniž jsme si to tehdy uvědomovali, tak od 17. listopadu se všude vyskytovali agenti StB. Počínaje Činoherním klubem nebo balkónem Melantrichu. Bohužel naše dění ovlivňují dodnes.

28.3.2024 v 14:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 23.76 | Přečteno: 430 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.11 | Přečteno: 512 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 466 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2307 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 686
Vzděláním jsem lékař, externě působím na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracuji v nemocnici v Uherském Hradišti. Dvě volební období jsem působil jako náměstek primátora ve Zlíně, svět politiky jsem opustil v roce 2006. Vracím se nyní, na žádost přátel a nejbližší rodiny jsem přijal kandidaturu na senátorský mandát ve Zlínském volebním obvodu č. 78

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...