Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nevolit je snazší

21. 09. 2014 13:15:00
Slovo „volby“ má u nás zvláštní zvuk. Po více než 40 let byla tato akce prazvláštní společenskou, politickou a především lidskou blamáží. Ono předstírání, že to volby skutečně jsou, i když si každý dobře uvědomoval opak, přesahuje dodnes. Spolu s faktem, že valná většina k „volbám“ skutečně chodila a vyjadřovala tak souhlas s nesvobodou. V té dřívější, snad navždy minulé volbě, bylo volit, nebo spíše tuto volbu předstírat, snadné. Prostě jste udělali to, co po Vás všichni chtěli – vzali jste kus papíru, vložili jej do obálky a bylo to. Nepříjemnost zažehnána. Jak je tomu dnes? Ten kdo k volbám nepřijde, má jednodušší život.

Za prvé, ušetří čas. Protože pokud se při volbách chcete rozhodovat alespoň trochu odpovědně, chce to trochu přemýšlení.Je potřeba si nastudovat, nebo alespoň přečíst volební programy, trochu se také zabývat tím, kdože se to vlastně na kandidátce uchází o Váš hlas. No a po tom studování přichází to hlavní – rozhodnout se a skutečně se v Pátek nebo v Sobotu přinutit a zvolený lístek hodit v obálce do schránky. Jenže tím ta rozhodovací lapálie nekončí. Chtě nechtě alespoň po očku sledujete, jak to tedy vlastně dopadlo, jestli je Váš hlas jen nicotným výkřikem do tmy, či naopak součástí většinového názoru. A pak se zvolení zástupci lopotí, uzavírají koalice, díky nimž třeba pak úplně nedodrží to, co slibovali a proč jste je volili. Případně se vůbec neobtěžují něco takového dělat a prostě Vám vysvětlují, že to vlastně dodržet nejde (jakoby jim to před volbami nedocvaklo). A vy se pak cítíte jako hlupáci – podvedení, naštvaní a celkově volbami a politikou znechucení. Za druhé tedy přichází pocit odpovědnosti, který se nepříjemně připomíná celé volební období.

O kolik snadnější je k volbám prostě nejít. Rovnou se rozhodneme, že volby se nás prostě netýkají. Ať tam sedí, kdo chce, tak stejně krade, takže je to vlastně jedno. Nebo si našinec otráveně stěžuje, že by vlastně volil rád, jenže není koho. Zajímavé je, že když se pak zeptáte konkrétně, koho vlastně dotyčný volit nechce, většinou se je buď ticho, anebo se Vám dostane celostátní politické celebrity (většinou jedné nebo dvou), která tolik vadí, že se s ní sveze celá politická reprezentace. Když nevolíte, ušetříte čas, nepříjemné pocity bezradnosti a rozhodování, porovnávání a zvažování, které vás vlastně nebaví, tak proč se tím zatěžovat? Jeden hlas přece nic nezmění, tak co. A pak přichází zásadní, nedostižný bod – nemáte pak přece žádnou odpovědnost za jakýkoli průšvih, který kdokoli z politiků provede. Nevolili jste, tudíž můžete nadávat jak na levici, tak na pravici, bez jakéhokoli pocitu nespravedlnosti nebo pokrytectví. Vy jste se nenechali těmi nepoctivci zlákat, nevolili jste a měli jste pravdu, kradou všichni, je to hrůza atd. Je to snazší, jednoduší, příjemnější a navíc je to v módě.

Je to zvláštní věc, že tenhle přístup k volbě se plíživě přenáší dál. V životě je totiž většinou těžké se rozhodnout, pokud člověk nemá volbu už dopředu rozhodnutou. Čím zásadnější rozhodnutí, tím těžší volba. Ale těmto rozhodnutím se lze vyhnout. Můžeme přenechat jiným, aby rozhodli za nás - manželce, šéfovi, městu nebo obci, státu. Že se tím pomalu vytrácí svoboda, neboť ta nám vlastně vůbec něco volit umožňuje, člověku ani nedochází. Život je prostě snazší.

Už v pohádkách se píše, že snadná cesta vede do pekel, trnitá a nelehká do ráje. I když život není pohádka, cesta k úspěchu či jen prosté radosti není jednoduchá a je dlážděná volbami, které jsou tu a tam nepodstatné, tu zcela zásadní a většinou člověk dopředu neví, jaká ta příští křižovatka bude. Vybíráme si ženu, práci, vybíráme si to, co kupujeme, zkrátka všechno. Je to těžké, únavné, a protože se člověk docela často mýlí, i frustrující. Volba není samozřejmá, a není zadarmo. V zásadních otázkách, které se týkají nás samotných, na ni klademe velký důraz a snažíme se ji řešit tím nejlepším, co máme. Dovedete si představit, že si třeba nevyberete zaměstnání, ženu, nebo auto – tzn., že nebudete nic takového mít anebo vám to vybere někdo jiný? Že si nekoupíte chleba, protože se nerozhodnete jaký, jestli tmavý nebo toustový? Či si neobjednáte v restauraci? Nebo snad proto, že jste si jednou koupili nedobrý chleba, už nikdy nepůjdete do obchodu, či chleba prostě nebudete jíst? Takové absurdity neděláme. Přesto v jedné z nejzásadnějších voleb, která se dokonce “volby“ jmenuje, to zvládneme bez potíží a příjemným pocitem svobody a nezávislosti. Většinou k volbám nejde většina. Proč se potom většina občanů diví, že většina občanů není spokojená? A že většina politiků, nejsou pro většinu občanů lidé podle většinové představy?

Tak většino, dobrou volbu!

Autor: Jiří Sýkora | neděle 21.9.2014 13:15 | karma článku: 7.75 | přečteno: 296x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Karol Wild

Poslancům ODS připomínám

„Slibuji na svou čest ... že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Tak zní poslanecký slib, který budou skládat všichni poslanci, včetně poslanců ODS.

23.10.2017 v 12:33 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 368 | Diskuse

Roman Máca

České volby v zajetí dezinformací. Nyní je potřeba zamést stopy?

Víkendové sněmovní volby, resp. předvolební kampaň byla doprovázena značnou mírou šířených dezinformací. S jejich pomocí bylo propagováno zejména SPD Tomia Okamury a naopak poškozovány konkurenční subjekty.

23.10.2017 v 12:30 | Karma článku: 17.51 | Přečteno: 783 | Diskuse

Ondřej Lichnovský

Jsou volby důsledkem hlouposti voličů? Ale kdeže!

Ihned po sečtení volebních hlasů se vyrojily nadávky na výši intelektu voličů. Jak mohlo tolik lidí volit ANO, SPD či Piráty? Střízlivé ohlédnutí zpět však dává jasnou odpověď na to, proč se tomu tak stalo. A hloupostí to není!

23.10.2017 v 12:30 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 250 | Diskuse

Rostislav Říha

Křesla, počty. Pro demokracii zcela D'Honestující postup, lžou nám. A může za to Belgičan.

Demokracii obhajují jako systém, který nejlépe deleguje vůli občanů. Lžou. Když jedné straně k zisku jednoho křesla stačí hlas 19 tisíc lidí a jiná na křeslo ve sněmovně potřebuje hlasy 43 tisíc lidí, tak to přece NENÍ V POŘÁDKU.

23.10.2017 v 11:55 | Karma článku: 12.34 | Přečteno: 424 | Diskuse

Marie Kolářová

Češi vsadili při volbách na umělecký dojem a hledali spasitele

Češi si svůj skepticismus vyvažují tím, že v duši touží po příchodu spasitele, který zatočí se starými pořádky a nastolí lepší společnost. Existuje milión argumentů, že se jedná o pouhý sen, ale tím se přesvědčit nedají.

23.10.2017 v 11:45 | Karma článku: 6.89 | Přečteno: 179 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 681
Vzděláním jsem lékař, externě působím na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracuji v nemocnici v Uherském Hradišti. Dvě volební období jsem působil jako náměstek primátora ve Zlíně, svět politiky jsem opustil v roce 2006. Vracím se nyní, na žádost přátel a nejbližší rodiny jsem přijal kandidaturu na senátorský mandát ve Zlínském volebním obvodu č. 78


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.